G
G
Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel,
D
sedl za stůl, a uslyšel smích,
Ami D
krásná se zdála, a na mě se smála,
Ami D G
já se zeptal, jak říkat jí smím.
G
Jestli chceš, tak mi tykej,
jak chceš mi říkej, a máš-li touhu,
G7 C
tak líbat mne smíš,
D
a bílá jak svíce už neřekla více,
G
a já se jen díval, jak sedá si blíž.
G
A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil,
D
vzápětí namířil k nám,
Ami D
já cítil, jak blednu, a dech můj se krátí,
Ami D G
já malý byl a byl jsem sám.
G
To, co potom se stalo, mě úplně vzalo,
G7 C
měl začít a právem mě zbít,
D
však zničil mé plány, řek namísto rány slov pár,
G
dodnes slyším je znít.
C
Řekl jí: lásko, mně ubývá sil,
G
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
C
já cítil se králem, teď chudák jsem málem,
G
a v mlhách se ztrácí můj cíl.
D G
Řekl jí: lásko, mně ubývá sil.
A
A
Dál vím, že zmizel jak spadané listí,
E
ale jeho stín nezmizel s ním,
Hmi
my jsme dál tu hru hráli,
E Hmi E A
ve dveřích stáli, i tam s námi stál ten stín.
A
Byla krásná, jak nebe,
já slyšel sám sebe,
A7 D
jak říkám, že nepůjdu dál,
E
už nevím nic o ní,
A
jen hlavou se honí těch slov pár, a stín co tam stál.
D
Řekl jí: lásko, mně ubývá sil,
A
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
D
já cítil se králem, teď chudák jsem málem,
A
a v mlhách se ztrácí můj cíl.
E A
Řekl jí: lásko, mně ubývá sil.
D
Řekl jí: lásko, mně ubývá sil,
A
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
D
já cítil se králem, teď chudák jsem málem,
A
a v mlhách se ztrácí můj cíl.
E A
Řekl jí: lásko, mně ubývá sil.