Ami E Ami
1) Tak podle naší víry vypili jsme málo,
Dmi Ami
Serjožo řekni - jak to vypadalo.
Dmi Ami
Kdyby ta vodka fakt za něco stála,
E Ami
tak by nás asi sotva vodrovnala.
Dmi Ami
Pět flašek není k zatemnění mozku,
E Ami
tu první jsem si dali u kiosku.
Dmi Ami E
A z druhé v parku, chtěli jsme si loknout a dál?
E Ami
dál nevím, dál mám prostě vokno.
2) Já jsem pil za moc špatných okolností
a nejedl jsem a měl jsem důvod k zlosti.
Oběma nám ta vodka neseděla
a najednou jsme byli jako děla.
Ten třetí, ten se bránil jenom chvíli,
ačkoliv my ho příliš nenutili.
Napadrť brýle a že prý naší vinou?
Neměli jsme si mezitím dát víno.
3) Domlouval nám, radu dával k tomu:
rozejděte se, jděte klidně domů.
Já jsem byl pro, já byl pro rozejití,
jenže mě trochu zdrželo to pití.
Že jsem byl sprostý? To bych pochyboval.
Serjožo řekni - říkám sprostá slova?
Když se mi ale zamotala hlava,
praštil jsem sebou a řval - marná sláva.
4) Tohle ať prosím, není v protokol.
Vždycky jsem ctil rodinu i školu.
A jistá zkušenost mi jasně říká,
že život sám vždy ztrestá výtržníka.
Nemyslete, Serjoža se diví,
vždyť on Vám řekne, jen co vystřízliví.
Že v životě se potrestáme sami
a tak nás pusťte - netrapte se s námi.
5) Že pořád kývá, vždyť na tom nic není,
on všechno chápe, kývá z přesvědčení.
A taky, že je z téhle scény ztrémovaný.
A vůbec popletený.
Pusťte nás domů, čekají nás tam děti,
přijdeme pozdě a ten čas hrozně letí.
Teď už je noc a v tom mám, v tom mám praxi,
nejezdí metro a nevezme nás taxi.
6) Jen co je pravda, jsem tu u vážnosti,
docela jako důležití hosti.
A decentně nás budí za svítání seržantův hlas,
ne hloupé kokrhání.
Možná, že s hudbou odsuď vykročíme,
jenom si klidně Serjožo dál dřímej.
Ráno se musí zapít kocovina,
Serjožo život, to je hrozná dřina.