Ref:
(C7) F G
Je to jen obyčejná štreka, která čeká na člověka, jako jsem já,
C
věky věků pořád spěchá, jako nespoutaná řeka někam dál.
G
Nejsem z těch, který se válej, z těch, kterejm vrchní vrchovatě nalejvá.
C
Jsem stejnej, jak jsem bejval, jezdím, jak chci a ne, jak někdo zakejvá.
G
Každý ráno, když vstanu a při snídani pomaloučku procitám,
C
jen ta obyčejná štreka se mnou stále ještě pořád počítá.
Taky já měl, a ne jednou chuť, přestoupit na jinej kolotoč,
ale brzy jsem se přesvědčil o tom, že vlastně není vůbec žádný proč.
A tak, jak jsem si sám ustlal, žádnej komfort, ale až do rána klidně spím,
je to obyčejná štreka, když se člověk sám před sebou nestydí.
Ref:
Je to jen obyčejná štreka ... (2x)