D G
Ten černý pramen vlasů tvých já chci zas držet v rukách svých
D A
a slyšet, co v něm vítr vypráví,
D G
jak voní zrána lesní mech, tak rychle, honem, samej spěch,
D A D
ať stihnu ještě expres východní.
Po pěti letech, Bože můj, já držím v ruce dopis tvůj
a vím jen, kdy a kde tě čekat mám,
však se svou tváří nevinnou musíš se smířit s pravdou tou,
že láska má už tobě nepatří.
Jen mlč, už dál nic neříkej, můj svět je jinej, není zlej,
cestou svou má každej právo jít,
až najdeš jednu z pravejch cest, ke štěstí tou pak dej se vést
a jen hlas svýho srdce poslouchej.
Já slyším tvýho srdce hlas, není slyšet kromě nás,
říká, ať vlak u nás nestaví,
vidím tě na zápraží stát, pak mizíš v dálce, je to tak,
že vlak v týhle stanici nestaví,
D A G D
že vlak v týhle stanici nestaví ...