G
Jsem stará prázdná truhla, teď plná starejch cárů,
C G
Jsem bezedná studna, zdroj smůly, zla a svárů.
G
Jsem přiopilej bůžek, s krví plnou jedu
C G
Dávno zvadlá růže, směs pocitů z ledu.
D C G
Jsem nepotřebnej věšák, svlíklá hadí kůže
v bitvách jenom pěšák, čím déle tím hůře.
Jsem zrcadlící hladina, odraz hořký pravdy,
bezejmenej hrdina, květy, které zvadly.
Už není místa v nebi, není černá bílá,
rána bejvaj sivá, při chvíli, když zhasínám.