A7 D7 A7 D7
Padá déšť, padá tmou, padá déšť, najednou
A E7
jsem já a můj člun pod vodou,
A7 D7 A7 D7
prší proud, vodopád, klesá břeh, a líp je znát,
A E7 A
že já utápím mokrý blues.
Žádná zbraň a střelný prach, kéž oheň byl by na dosah,
jak skrýt poslední suchej kout,
velké jsou obtíže, nastává stav beztíže,
už vím, jak se mám z místa hnout.
Nemám čas si vybrat cíl, k tomu prej svět mě oslepil,
a v zádech mi spí noční chlad,
zkus mě vzít na svou loď, tonoucímu lano hoď,
jsi můj styčný bod, co mi zbyl.
Mokrej sen neskončí, až noc se s ránem rozloučí
a já pozbírám každej kus,
vyždímám křivej steh, posadím se na schodech
a zas budu snít mokrý blues.
=1.