Kráčím ulicí, kde jazz se narodil,
tu už já jsem celou prošla, tys' ji celou prochodil
a hledal střípky not, co vítr zavál někam sem,
hledals' celou noc, vracel se s úsvitem.
A jenom v myšlenkách tvých cest, v cestách myšlenek
občas zazněl starý tón, vykvet' starý květ,
a jenom měsíc čte si snář, je tak pyšný na svůj stín,
nehledáš marně, já ti věřím, já vím.
Ami H7 Emi Emi/D# Emi/D Emi/C#
Každou noc ta dlouhá pouť: chvíle, hodina a věk,
Ami H7 Emi Emi/D# Emi/D Emi/C#
někdo vypnul lampám proud a měsíc začal vyprávět,
C H7 Emi Emi/D# Emi/D Emi/C#
a ty se vracíš pozdě k ránu, mně se zdál tak krásnej sen,
Edim H7 Ami H7
v kapsách zvadlý listy s tím starým nápěvem.
Říkáš: je jich jenom pár, ale je v nich celý svět,
ty mi musíš zazpívat, až to bude naposled,
až svět nám bude forte hrát, snad po nás zbyde aspoň stín
C H7 Emi
pro tónů pár, pro pár vět, já vím ...