D A D
Čtyři stěny věznice jen má
A D
v jednom rohu pryčna dřevěná
G D
na ní leží Johny Kepot rváč
A D
co se rval a nenáviděl pláč.
Čtyři stěny okno a v něm mříž
za tou mříží kytku uvidíš.
Přihmuř oči a dej oči blíž
možná západ slunce uvidíš.
Johny věděl co se stane dnes
až odejde z jeho cely kněz
šibenici prý mu chystá kat
Johny nikdy nebude se smát.
Když mu říkal Johny to mi věř
z týhle tý cely živej nevyjdeš
Johny na to kdybych si mohl přát
s kolty svými chtěl bych pochovat.
Na stráni kde stála moje chýš
postavte mi jen dřevěnej kříž
Za mřížemi kytka uvadá
Johny Kepot smrti propadá.
Až se slunce bude sklánět
nad vysokou a bílou skálou
a zvony v kamenný kapli
začnou zvonit tak já vím,
že to bude naposledy co ti kluci
a holky z vesnice, který znáš
přijdou svý poslední sbohem dát.
Tak skončil se příběh co musil jsem vám říct
o chlapci, který neuměl se bát,
že musel snad zemřít to může se vám zdát,
on neuměl nikdy falešnou hru hrát.
Neboť nás všechny jako plavce v moři osudná
vlna nese na svém hřbetě a není jisté,
který vezme směr
Jestli nás vrhne na nebezpečný břeh,
nebo nás strhne na opačnou stranu na širé moře,
do náruče smrti, to nevíme.
To nikdo nepoví.
To poví jenom událost.
Až přijde.