Rf.:
Až se příště zas budem brát,
musíš sebe spíš se ptát,
jakou hru to zase se mnou budeš hrát.
Kdo se k tobě plíží každé ráno, má Zuzano,
a po kom tady zápach z těch doutníků zbývá,
tak otevři skříň, hned bude nás míň,
z krve lázeň bude rázem, to jsem blázen.
A s kým ty se touláš, můj milý,
a čí je ta vůně, co cítím z tvých rtů,
a čí je ta růž, já snad vytáhnu nůž,
pořád lžeš, teď se těš, půjdem k soudu.
.Rf.
Sólo
Ona:
Můj je ten byt, co jsem vdaná, má je vana,
a můj je ten vůz i talířů pár,
On:
a můj je ten stůl i baráku půl,
vůz jsem ale dávno v kartách prohrál.
Rf.: 2x