C Fmaj7 C Fmaj7
Když jsi smutná, tak i kapky deště bolí,
C Fmaj7 A7
rány se otevřou a naplní se solí,
Dmi G Emi Ami
držím tě za ruku a nemám žádnou záruku,
Fmaj7 C Fmaj7
že nezůstanu o žebrácké holi.
Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže,
do mé hlavy mlčky vpochodují stráže,
všechny mé nápady hned zahánějí do řady
a střílí puškou té nejtěžší ráže.
Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí,
stromy procitnou a mluví lidskou řečí,
tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší,
/: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí ... :/