Všechno je jak má bejt,
lhostejný ulice,
nemám kam jít,
nemám kam jít,
v ruce mě pálí glejt:
propuštěn z káznice.
Nohy jdou nazdařbůh
a kreslí bludnej kruh,
kterej mě drtivě svírá,
všechno je jak má bejt,
v ruce mě pálí glejt,
ve mně však umírá víra.
Najde se přívětivá věta v hluku,
najdou se takoví snílci,
kdo, kdo, kdo z vás
by bez předsudků podal ruku
bejvalýmu provinilci.
Kolik mám podat žádostí
za návrat dnů mý mladosti,
kolik mám zaplatit kolků
za dobrý jméno,
nebo aspoň za hodnou holku,
kolikpak stojí nájem
za místo mezi vámi
a za váš zájem.