A E7 A
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek, pak tu máme sobotu,
E7 A
štěstí, to je kolovrátek, kterej patří do šrotu.
Vo štěstí se často zpívá, což je ovšem ke vzteku,
do očí se nepodívá poctivýmu člověku.
Je to věčná parodie, kdo to někdy rozdělí,
pročpak jeden takhle žije, že se málem odstřelí.
Když druhý staví hrady, zámky, plete eben s perletí,
absolvuje radovánky, bezstarostně vegetí.
Žijete si, drahá slečno, lépe, než já mohu snít,
na vás bude nebezpečno zřejmě jenom pomyslit.
Za chvíli se bodnu mečem, skončím život ostudou,
i když vím, že pro mne brečet vaše oči nebudou.
S radostí podstoupím muka, jen abyste věděla,
když jednomu srdce puká a vlasy bělaj' doběla.
Když s trapasem je jedna ruka a s ostudou se přátelí,
na druhého štěstí ťuká, chrápe v jeho posteli.
=1.
Na na na ...
=10.