Slyšte tu píseň o Johnu Henrym,
co vám teď zazpívám,
on železnici stavěl a klíny zatloukal
a s kladivem byl jako ďábel sám, sám, sám,
a s kladivem byl jako ďábel sám.
Henry, teď budeme míň dělat,
povídá Henrymu kapitán,
kladivo parní teď budeme tu mít,
ty nemusíš se takhle honit dál.
Džan Henry kapitánu na to:
Já nechci ten hloupej krám,
ten den, co udělá víc práce než já,
to raděj zemřu, to vám povídám.
Ten hoch, co s mašinou tou dělal,
ten den kus práce udělal,
Džan Henry s kladivem rozdal si to s ním
a k večeru byl s prací o kus dál.
Lidi, snad je vám všem teď jasný,
že nemohlo to tak dál jít,
těch kladiv parních je stále víc a víc,
Džan Henryho nebaví dál žít.
Vlaky teď po krajině duní,
zpívají tu píseň nám
o Džan Henrym, co z Louisiany byl
a s kladivem byl jako ďábel sám.
E A7 E H7 E A7 D A E A7 H7 (sloka + ref)