Láska tvá má drahá Suzanne umí Překrásně hřát
Nevím proč má drahá Suzanne měl bych však si tě brát.
Dobře víš jak je mi cizí váš dům prokletý,
Kde tvůj brácha a táta spoutat chtejí nohy mý.
Dám ti svou koňskou houň a sví srdce toulavý,
Pujdeš li má drahá Suzanne světem jak boty mý.
Na váš dům zívám nudou, ja nejsem blázen víš,
Abych s kulhavou mulou den co den plnil spíž.
Suzanne chápej, že já jsem vždicky volnej jak mrak,
Kteréj koulí se světem a kteréj ná tě rád.
Nedávej drahá Suzanne ohlávku pevnou,
Tam kde hříva volně vlaje a kde můžeš být se mnou.
To ti píšu drahá Suzanne když ležím tak sám,
Vlasy tvý mi z dálky voní a já rád tě mám.
Buď moudrá ná Suzanne a přej mi neklid můj,
Taky v horoucích peklech budu navždy jen tvůj.
Taky v horoucích peklech budu navždy jen tvůj.