1. Já mám bárku svou venku stát tá čeká každé ráno s náručí,
Až do chalupy mojí začne slanej vítr vát,
A nastoupit mne do ní poručí.
R: Slaný vítr mě svým vlahým dechem políbí
A pošeptá mi hochu je čas vtávat.
Vím to však ráno vždy schválně spím já mám ten vítr rád.
2. Ráno když z bárkou vyplouvám vnky modravé mne vítají,
Házím do nich sítě a ony my šeptají,
Jaký svět tam dole zkrývají.
R: Slaný vítr mě svým vlahým dechem políbí
A pošeptá mi hochu je čas vtávat.
Vím to však ráno vždy schválně spím já mám ten vítr rád.
3. Večer když s ženou uléhám, v jejích polibcích sůl ucítím,
Ten polibek je slaný a také nejsladší,
To slaný vítr objímá mě s ní.
R: Slaný vítr mě svým vlahým dechem políbí
A pošeptá mi hochu je čas vtávat.
Vím to však ráno vždy schválně spím já mám ten vítr rád.