C F C Ami
Přišlo to jak na komando,
když jsem dostal rekomando,
G C F C
abych si vzal patrony a ručnici.
C F C Ami F G C
Abych sedl rychle na vůz
a jel k strejdovi do Čabůz
zastřelit si nějakou ramlici.
G C D7 G
Sňal jsem ze zdi flintu,
co s ní dědové, hájili Prahu,
když přišli Švédové,
C F C D7 G C
já prolil jsem ji celou petrolejem,
namazal olejem, tu ručnici.
C F C D7 G C
Potom jsem ji nabil střelným prachem,
třeste se strachem, páni zajíci.
G C D7 G
Pak jsem si dal ještě věci do vaku,
flašku slivovice a tři koňaku.
C F C D7 G C
A potom coby švarný mysliveček,
jsem si to šinul dolů ke vlaku.
Na nádraží pan průvodčí kolem mne se pořád točí
a pak se ptá "Kampak jedou, pytláku?"
Když jsem řek, že do Čabůz,
ukázal mi rukou na vůz a zavřel mě vzadu v hytláku.
A tak za dvě retky měl jsem prima vůz,
jel jsem s prasatama z Prahy do Čabůz,
Čabůzy, to je má rodná víska,
mě je tak blízká a je milá mi.
Starostu tam, poněvadž je malej
na zimu balej pěkně do slámy.
On se, chudák, ještě nezmoh na zimník,
poledne tam plácaj prknem o rybník.
A v téhle vísce je můj strejda hajnej,
no on je pytlák, ale hajným chtěl by být.
Jak mě spatřil milej strejda povídá mi hnedle:
"Jejda, co tu děláš, jakpak se máš můj hochu?"
Posadil se na lavici a nalil mi slivovici,
co mi předtím šlohnul z baťohu.
Teta dívala se na to divně ňák,
asi dělala si chutě na koňak.
Strejdovi sice zachutnala více
ta slivovice, jel do noci,
pak povídá "Půjdeme na výlet,
budeme střílet s boží pomocí."
Do lesa jsme šli noc byla hluboká,
najednou se strejda chytil do oka,
já praštil jsem ho pažbou přes palici,
mysle, že je to svině divoká.
Strejda ještě v lese ležel,
když jsem přes Čabůzy běžel
celej udejchanej
k svý drahý tetě.
Ale z téhle mojí tety nezřím víc ni siluety,
nespatřím co budu na světě.
Flašek od koňaku plná lavička,
vedle na podlaze teta dělá zajíčka.
Povídám: " Jářku moje milá této,
co je tohleto za pozice?"
Teta na to odvahy si dodá,
že prý mi prodá kůži z opice.
A tak od těch dob nezapomenu na Čabůzy,
na svou milovanou tetu a na ty hrůzy ....
a nikdy víc už co by švarný mysliveček,
já nechci spatřit rodné Čabůzy.