D F#mi Hmi
Bylo ráno jako každý jiný
D F#mi Hmi
Jarní slunce malovalo stíny
G7 G
Lidem, který žili v jednom městě
G7 D
Vadil mrak, tak zatínali pěstě
Měli rádi nebe jako šmolku
Svoji řeč a knedlíky a polku
Dobrý lidi se širokou duší
S dobrým srdcem, který správně buší
Svoje město krásný jako pocel
Svoje děti, který dali do cel
Do cel těsných, se železnou mříží
Za to, že se nesmířili s kříži
Za to, že se nesmířili se zlem
Který vládlo zkrvaveným žezlem
Když ho svíral „milovaný” führer
Co by řekli Goethe nebo Dürer
Co by řekli jeho třetí říši
O Orlici v nadnebeský výši
O „nadlidech”, který vládnou světu
O Židech, co umírají v ghettu
Osud lidí podobal se vraku
Řekli dost a pohrozili mraku
Víru v lásku, svobodu a štěstí
Dali všichni do zaťatých pěstí
Strhli cizí nápisy a hesla
Nejen to ta doba s sebou nesla
Na ulicích vyrůstaly hráze
Na pomoc mý stověžatý Praze
Na pomoc i ztýranýmu světu
Bez strachu říct zase českou větu
Vyhráli svý nebe jako šmolku
Vyhráli i knedlíky i polku
D F#mi Hmi
Vltava zas volně plyne z jezu
G7 D
Na památku máme vůni bezu
D F#mi Hmi